Tato automobilka je Českým příspěvkem do automobilového světa a zaujímá v něm svou pevnou pozici.

Na počátku bylo jízdní kolo

Mechanika Václava Laurina a knihkupce Václava Klementa, toho času nadšené členy Klubu českých velocipedistů, svedla dohromady neuspokojivá reklamace Klementova vadného bicyklu. Po této zkušenosti se tedy rozhodli začít s výrobou vlastních jízdních kol. V prosinci roku 1895 začali v Mladé Boleslavi s výrobou jízdních kol značky Slavia. Během prvních dvou let společného podnikání uvedli na trh několik modelů jízdních kol. Byla mezi nimi kola cestovní, dámská i polozávodní. Již tehdy na své výrobky poskytovali dvouletou záruku.

Poté přišlo motorové kolo

Po čtyřech letech, na jaře 1899, byl do rámu jízdního kola pokusně nainstalován přídavný motor. Tento prototyp uspěl a tak se zrodila první motocykletta L&K. První dva exempláře jsou předvedeny v Praze novinářům. Jedná se o model A o výkonu 1,25 k a silnější model B 1,75 k.
O zakázky není nouze a továrna se rozšiřuje. V roce 1900 se stroje exportují například i do Anglie. Nabídka je rozšířena o další modely motocyklů. Firma L&K získává ocenění na mezinárodních výstavách a také se s úspěchem účastní mezinárodních motocyklových soutěží (1901 Paříž-Berlín, 1902 Čechy). Do roku 1909 bylo vyrobeno přibližně 4000 motocyklů nejrůznějších typů.

První "Dědeček automobil"

Modelem Voiturette A zahájila firma L&K v roce 1905 éru výroby automobilů. Vůz byl vybaven kapalinou chlazeným dvouválcem o objemu 1005 cm3 o výkonu 7 k a ihned se stal prodejním úspěchem. Typ A brzy následovaly typ B a C se zvýšeným objemem a výkonem motoru. V následujícím roce rozšířily nabídku typy D a E se čtyřválcovým motorem.

Prodejní úspěch firmě zajistil stabilní postavení na rozvíjejícím se mezinárodním trhu. Rozšířená produkce překročila možnosti malé firmy a tak v roce 1907 dochází k přeměně na akciovou společnost.

Po úspěchu prvních modelů je, díky snaze V. Klementa, zaveden do výroby jednoduchý a spolehlivý automobil. Ten má splňovat požadavky nejširšího spektra zájemců. Tato snaha vedla ke vzniku modelové řady S (1911). Tento model měl již kapalinou chlazený čtyřválec o objemu 1771 cm3 s výkonem 14 k. Typ S byl úspěšný na domácím trhu i v cizině. Do roku 1914 bylo vyrobeno přes 600 kusů a jeho výroba byla ukončena až v roce 1925.

Typ S pokrýval značnou část trhu ale nesplňoval požadavky movitých zákazníků. A tak automobilka zavedla do výroby typ M. Jednalo se o luxusní vozy. Motor o objemu 4713 cm3 měl výkon 50 k, v omezených sériích alternativně i šoupátkový motor Knight o objemu 3308 cm3. Luxusní výbavu tvořilo elektrické osvětlení a elektrický startér, což byly na tehdejší dobu novinky. Na přání zákazníka bylo možno použít ocelové disky kol.

Do výroby zasáhla První světová válka. Šasi typu M bylo použito jako základ pro nákladní nástavby, autobusy, poštovní vozy a především pro vojenská vozidla. Tyto užitkové vozy byly označovány jako typ MS. Od roku 1920 byly osazovány motorem o vyšším objemu (téměř šesti litrů) a uvezly až 3 tuny nákladu.

První poválečný automobil byl uveden v roce 1923. Jednalo se o typ L&K 100. Kvalitní automobil střední třídy s dobrou budoucností. Typ 100 se dočkal modifikací (105, 110, 120).

Ještě před První světovou válkou proniká těžká technika do zemědělství. Firma Laurin & Klement spolu s roudnickou firmou Rudolf Bächer vyvíjí úspěšný motorový pluh. Jednalo se o šestiradličný motorový pluh P4 se čtyřválcem o výkonu 80 k. Vyrobeno bylo 51 kusů. Po válce se, již bez spolupráce s firmou Bächer, znovu zahájila výroba. Menší provedení modelu P4 se vyváželo do Ruska, Francie, Španělska i do Jižní Ameriky. Licenci na jejich výrobu dokonce zakoupili rakouský Puch a Jihoamerická pobočka Fiatu.

Škoda nastupuje

Slibný rozvoj společnosti utrpí rozsáhlým požárem v roce 1924. Likvidace následku požáru a potřeba silného průmyslového partnera pro podporu dalšího rozvoje vyústí do fúze se Škodou Plzeň. Ke spojení se Škodou Plzeň dochází v roce 1925. Laurin & Klement postupně přechází na jméno a znak Škoda. Znamená to konec samostatné značky Laurin & Klement. Po spojení společností byla modernizována výroba. Vyrábí se tak, kromě osobních vozidel, různé typy nákladních vozidel, leteckých motorů a zěmědělských strojů.

Po spojení se Škodou ještě dojíždí výroba úspěšné série 100 - 120. V roce 1929, na Pražském autosalonu, již byla představena zcela nová typová řada. Již plně pod názvem a výrobou společnosti Škoda. Jednalo se o model 860. Označení vycházelo z parametrů motoru. 8 válců 60 koní. Tento model vzbudil zájem odborníků i veřejnosti. Do roku 1933 se tohoto modelu se však, díky vysoké ceně, prodalo pouhých 49 kusů.

Během hospodářské krize ve 30. letech 20. století se produkce automobilů z koncernu Škoda vydělila. Vznikla samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP). Po odeznění světové hospodářské krize posléze opět podařilo uspět na mezinárodním automobilovém trhu modelem Škoda 420 a 422 Popular.

Jednalo se o malý vůz vážící 650 kg. Dokázal vyvinout rychlost přes 80 km/h při spotřebě 7,5 litrů na 100 km. Cena byla 17800 Kč za základní model. V roce 1934 absolvovaly čtyři Populary čtyřměsíční cestu do Indie a v roce 1936 vedl úspěch upraveného roadsteru na slavné Rallye Monte Carlo k výrobě limitované série 70 sportovních speciálů Škoda Popular Sport – Monte Carlo. Populary spolehlivě sloužily i jako užitkové vozy, sanitky nebo dodávky.

Na sklonku 30. let 20. století byl vyráběn lehký nákladní vůz, určený především pro armádu. Jednalo se o typy 256 a 254 s nosností 2500 kg. Konstrukčně tyto modely předběhly svoji dobu. Vozy byly osazovány nejenom benzínovým motorem OHV ale i vznětovým motorem o objemu 3770 cm3. Tohoto lehkého nákladního vozu se vyrobilo 2662 kusů.

Škoda v Protektorátu

Další vývoj pozastavila Druhá světová válka. ASAP Škoda se stala součástí německého koncernu Hermann - Göring - Werke. Její civilní program byl přeorientován na válečnou výrobu. V závodech se vyráběly různé druhy nákladních a teréních vozidel, také speciální těžké tahače RSO (navrhl Ferdinand Porsche).

Na samém konci války, dne 9.5.1945, byly továrny bombardovány. Zničeny byly haly včetně vybavení. Co nezničily bomby shořelo při následném požáru. Ihned se začalo s odstraňováním škod a do konce roku 1945 se výroba naplno rozjela.

Poválečné období

V roce 1946 byla automobilka v Mladé Boleslavi vyčleněna ze Škodových závodů. Došlo ke změně názvu na "Automobilové závody, národní podnik, Mladá Boleslav (AZNP)". K Mladoboleslavským závodům byly přičleněny závody v Kvasinách a Vrchlabí.

Poválečná výroba byla zahájena Škodou 1101. Tento vůz měl původně pouze číselné označení typu. Díky jeho dvoudveřové karosérii mu veřejnost začala říkat "Tudor". Označení se natolik vžilo, že ho automobilka začala oficiálně používat. Koncepce tohoto vozu vycházela ještě z předválečných technických úspěchů. Model 1101 byl vylepšen modelem 1102. Tento model se již vyráběl v různých typech karosérií. Závody v Kvasinách vyráběly roadster a Vrchlabí sanitky.

V roce 1952 byly stárnoucí typy 1101 / 1102 nahrazeny Škodou 1200. Byl to vůz s celokovovou karoserií výrazně oblých tvarů. Vyráběl se i v užitkových provedeních jako dodávka, kombi, pick-up, sanitka. V roce 1955 byl typ 1200 inovován typem 1201 (drobné úpravy, především nové sací potrubí a spádový karburátor). Typ 1201 se již neprodával s osobní karosérií ale jen jako užitkový vůz montovaný v závodu Vrchlabí. Po další modernizaci na typ 1202 se vyráběl až do roku 1973.

V letech 1951 - 1953 došlo přechodně k omezení výroby osobních automobilů v Tatře Kopřivnice. A tak byly Mladé Bolelsavi montovány výběhové série Tatra 600 - Tatraplan.

Spartakovo povstání

Rok 1955 byl ve znamení nového "lidového" vozu. Ten se stal pro nejbližší roky hlavní výrobní náplní automobilky. Jednalo se o typ 440 - Spartak. Motor tohoto modelu měl objem 1089 cm3 a výkon 40 koní. Jednalo se o přepracovaný motor z modelu 1101 ale nyní již hliníkovým blokem, novým sacím potrubím a karburátorem. Karosérie byla celokovová. Vůz vynikal spolehlivostí a trvanlivostí.

Typ 440 - Spartak byl modernizován typem 445 - Octavia (osmá a poslední modifikace Popularu). Octavia měla silnější motor o objemu 1221 cm3 z modelu 1201. Inovací prošla přední náprava kde byly použity vinuté pružiny s teleskopickými tlumiči. Karoserie, až na pár detailů, zůstala nezměněna.
Jednalo se o dvoudvéřovou čtyřmístnou karosérii. Vyráběla se i varianta cabrio. Vůz bez střechy se nazýval Felicia (z latinského felicitas = štěstí). Střecha byla skládací plátěná nebo laminátová odnímatelná. Felicia byla posledním sériově vyráběným cabrioletem v produkci automobilky.
Montáží silnějšího motoru se modely Octavia a Felicia dočkaly přívlastku Super. Sportovně odladěný model se nazýval Octavia Touring Sport.

Na rostoucí zájmem o automobily s karosérií typu combi reagovala automobilka modelem Octavia Combi (1961). Šasi, s koncepcí centrální roury, a motor byl shodný jako u vozu Octavia Super. Čtyřsedadlová karosérie byla snadno přeměnitelná na malou dodávku přístupem k nákladu zadními dveřmi. Vůz se stal velmi oblíbeným a po mnoha modernizacích zůstal ve výrobě až do roku 1971.

Továrna vyvážela do mnoha zemí, ze západní Evropy to byla například Anglie, Belgie a Dánsko. V Chile byla postavena linka na kompletaci škodovek a na Novém Zélandu vznikla, u nás málo známá, Škoda Trekka. Jednalo se o terénní provedení na podvozku Škody Octavia. Automobil byl určen pro farmáře a zemědělce.

S motorem v zádech

V první polovině 60. let 20. století dochází k významné změně konstrukce automobilů Škoda. Dokončena byla výstavba nového závodu v sousedství původních továren. V roce 1964, po velkém počtu různých návrhů s motory vpředu i vzadu, byl veřejnosti představen vůz nové generace. Automobil se samonosnou karosérií s motorem vzadu a pohonem zadních kol byl typově označen 1000 MB. Motor byl kapalinou chlazený čtyřválec o objemu 988 cm3 s výkonem 45 k. Od roku 1967 byly varianty se silnějším motorem (1107 cm3) označovány jako 1100 MB. Škoda 1000 se vyráběla i jako dvoudveřová s označením MBX. Počítalo se i s variantou combi. Ta se však do výroby nedostala. Škoda 1000 MB významně ovlivnila motorizaci země. Vůz byl na svoji dobu velmi moderní a o zasloužené uznání ho připravila železná opona.

V roce 1969 nahradil "embéčko" nový typ Škoda 100/110. Karoseriově to byl spíše větší facelift typu 1000 / 1100 MB. Větších změn doznala inovace interiéru. Novinkou byly kotoučové brzdy na předních kolech. Ze Škody 1000 MB se tak stala Škoda 100, typ 1100 MB se proměnil v model 110. V roce 1970 se v Kvasinách začalo vyrábět sportovní dvoudveřové kupé Škoda 110 R s motorem o objemu 1107 cm3 a výkonem 62 k. Stejný motor dostal i běžný sedan a objevil se tak typ Škoda 110 LS. Zrodily se i sportovní speciály, typy Š 130 RS a 200 RS.

V roce 1976 byl na brněnském veletrhu představen nový model. Jednalo se o vůz Škoda 120 který byl v podstatě další modernizací Škody 100 / 110. Změn doznala karosérie, interiér s novou přístrojovou deskou a chladič byl umístěn dopředu. V závodě v Kvasinách se v roce 1981 začalo vyrábět dvoudveřové kupé Garde.

Kvůli omezeným možnostem styku se zahraničím je patrné zaostávání v moderních technologiích výroby a konstrukce automobilů. Vozy Škoda nejsou na západních trzích konkurenceschopné a významně se prodávají pouze ve východním bloku.

Během 80. let 20. století, přes velký počet moderních prototypů s motorem vpředu jejichž výrobu nedovolila politická moc, byla zastaralá koncepce vozů průběžně modernizována. V roce 1983 došlo ke změnám v konstrukci přední nápravy rozšířením rozchodu kol. Byly použity plastové nárazníky a další drobné změny. V roce 1984 rozšířil modelovou nabídku typ Škoda 130 s pětistupňovou převodovkou a hřebenovým řízením. Model Garde s vylepšeními ze Škody 130 byl přejmenován na Škoda Rapid. Výroba typové řady 105 / 120 / 130 skončila v roce 1990.

Odklon od koncepce vozu s motorem vzadu nastal, představením zcela nového vozu na veletrhu v Brně, v roce 1987. Nový model se nazýval Škoda Favorit a jeho konečná podoba byla dílem italského návrháře Bertoneho. Favorit byl první vůz se samonosnou karosérií s motorem uloženým vpředu s pohonem předních kol. Sériová výroba začala v roce 1988.

S pomocí koncernu Volkswagen

Po událostech na sklonku roku 1989 vyvstala potřeba sloučení se silným zahraničním partnerem. V prosinci 1990 česká vláda rozhodla ve prospěch německého koncernu Volkswagen (VW, Audi, Seat). Ke spojení automobilek došlo 16. 4. 1991. Dochází rovněž k přejmenování na Škoda, automobilová akciová společnost. Díky řadě modernizačních opatření v managementu, marketingu a výrobních procesech se brzy podařilo dohnat technologický skluz. V roce 1995 oslavila automobilka své 100 výročí založení.

Po změnách nadále pokračuje výroba modelu Favorit. Nabídka karosérií je rozšířena o provedení kombi (Forman, 1990) a užitkový pick-up (1991). Nabídka motorů o objemu 1289 cm3 byla v rozmezí výkonu 40 - 50 kw. Modelu Favorit a jeho modifikací (Forman, Pick-up) bylo vyrobeno více než milión kusů.

Následovník úspěšného modelu Favorit byl představen v roce 1994. Jednalo se o model Škoda Felicia. Tento vůz byl prvním společným projektem v rámci koncernu VW. Rozšířena byla nabídka motorů, kde kromě základních verzí o výkonu 40 a 50 Kw, byly montovány koncernové agregáty benzínový 1,6 MPI 55 Kw a diesel 1,9 D 47 Kw. Od roku 1995 byla nabízena i varianta combi a užitková verze pick-up včetně variant Van, Van-Plus a později i Felicia Fun, vůz pro volný čas, na bázi modelu pick-up.

Díky prodejnímu úspěchu Felicie bylo možno uvést na trh další model. Tentokráte vůz střední třídy. Stalo se tak v roce 1996 kdy byl uveden na trh model Škoda Octavia. O dva roky později základní nabídku rozšířil model combi. V roce 2000 byl uveden model Octavia RS. Sériový sportovní vůz. Octavia je nabízena v mnoha variantách (LX/Classic, GLX/Ambiente, SLX/Elegance, RS, 4x4). Bohatá je i nabídka motorů benzínových, včetně motorů s turbem, i turbodieselových.

V září 1999 automobilka představila následovníka modelu Felicia. Stal se jím model Fabia. Zpočátku byla Fabia vybavována motory 1,4 MPI/50 kW, 1,4 16V/74 kW a 1,9 SDI/47 kW, dnes je paleta motorů nesrovnatelně bohatší. Základní modelovou variantu rozšířil v roce 2000 model combi a v roce 2001 model sedan.

2001 byl také představen nejvyšší model. Luxusní limuzína Superb. Ten se vyrábí ve třech provedeních Classic, Ambiante a Elegance. Nabídka motorů je velmi pestrá. Počínaje dieselovým 1,9 TDI až po benzínový 2,8 30V. V roce 2006 došlo u modelu Superb k drobným kosmetickým úpravám.

V roce 2004 se dočkal svého nástupce model Octavia. Nová Škoda Octavia, vyráběná v provedení liftback a Combi (také s pohonem 4x4). Koncem roku 2005 se v nabídce objevila sportovní verze RS. Díky svým kvalitám získala nová Octavia řadu mezinárodních ocenění, včetně prestižního titulu Automobil roku v několika evropských zemích. Posledním nabízeným vozem je kompaktní MPV Roomster. Design vozu je odvážný i atraktivní a získává si oblibu široké veřejnosti.

Dne 13. července 2006 vyrobila Škoda Auto desetimiliontý vůz v historii značky.

Zajímavosti:

1895 - Založení firmy Laurin & Klement.
1895 - Zahájena výroba jízdních kol Slavia.
1899 - Motorové kolo Slavia.
1905 - První automobil, Voiturette A.
1911 - Typ S.
1915 - Luxusní typ M.
1925 - Spojení se Škodou, zánik značky L&K.
1929 - Osmiválec, model 860.
1934 - Škoda Popular.
1946 - Škoda Tudor.
1954 - Škoda Spartak.
1959 - Škoda Felicia.
1964 - Škoda 1000 MB.
1969 - Škoda 100.
1970 - Škoda 110 R.
1984 - Škoda 130.
1987 - Škoda Favorit.
1991 - Vstup koncernu VW do Škody.
1994 - Škoda Felicia.
1994 - 100 let automobilky.
1996 - Škoda Octavia.
1999 - Škoda Fabia.
2001 - Škoda Superb.
2004 - Škoda Octavia II.
2006 - Škoda Roomster.
2006 - 13. července, 10 000 000 vůz.